Uklízecí akce a Nicota

Předposlední víkend na Downe Housu nadešel!
Během dopoledne (a vlastně i části odpoledne) jsem pročetla všechny materiály z tohoto týdne z Prahy. Nic ale nebylo natolik vzrušující jako minulý týden texty z humanitek, kde jsem se ve veleodborné meatfyzické stati od Carnapa dočetla, že "nicota sama nicuje", což mě málem položilo smíchy a říkala jsem si, proč ti filosofové konstruují takové těžko chápatelné větičky.
Hned ve druhém odstavci se psalo o tom, že vlastně nemůžeme o těchto tvrzeních říct, že jsou to nesmysly, protože třeba někde existuje vyšší bytost, která je pochopí (to se tam opravdu psalo). 
Intelektuální Majstrštyk! To nad námi tedy autor vyzrál. Inteligentní mimozemšťan nám bude schopen verifikovat pravdivost filosofických výroků. No, to jsem zvědavá na to své ústní zkoušení v lednu...Snad se k nicotě nedostaneme.

Cesta na snídani

Zpět k tématu; od půl jedné byl tříhodinový seminářík (ťuti, ne?) o dalším vzdělání, o univarzitách v Anglii a pracovní praxi po škole. V PACu se tedy sešla asi stovka zámožných rodičů, která ujídala toasty s lososem, pudinkové košíčky a kuřecí špízy, zatímco jim přednášející vykládal o možnostech studia. Resumé: v Anglii je nedostatek ajťáků. A to se dozvídám na škole, kde nevyučují informatiku. Jinak ale přednáška nebyla špatná, řečník to proložil spoustou grafíků a tabulek, což se mi líbilo.
Ve tři byly koblihy, ňam. Poté jsem přišla do kuchyňky, kde jsem našla horu špinavého nádobí ve dřezu (zbytek byl v myčce).
Je málo věcí, které jsou tolik iritující, jako když tři špinavé a zaschlé lžíce dáte do sklenice s vodou na domočení tak, ža ponoříte ty čisté držadlové konce. Stála jsem nad tím a říkala jsem si, koho může napdanout tak geniální věc, potom jsem je umyla a k tomu i celou tu věžičku talířů a misek, no a nakonec i sporákovou desku a linku, aby to bylo komplet. Veškeré poživatiny, které byly vystavené všude kolem, jsem vrátila do lednice, a pak jsem se kochala s hrnkem vystydlého čaje nad tou krásnou kuchyňkou. Ne na dlouho, ale přeci.
Po večeři, ke které byla zelenina s masem (obojí chutnalo naprosto stejně, protože do toho dali půl tuny čili, takže mi málem upadla pusa), jsem zakončila den čokoládovým dortem (troškou :)...) a zítra mám kuchaření a kapli, kde zpíváme se sborem a zapálíme druhou svíci na adventním věnci.