Šála za pár šupů

Nějakým zázrakem mě po pólu nebolí veškeré ramenní a zádové svalstvo, zápěstí je naprosto v pohodě (přišla jsem na fintu držení pálky bokem) a můžu chodit bez pocitu jehel v tříslech. Bohužel se mi podařilo vytvořit obří modřinu na stehně, nejspíš od sedla, a trochu mě bolel kotník, což už se rozchodilo.

Dnes ráno jenom rychlá ovesná kaše k snídani (ty tu mají fakt dobré, i samotné) a assembly. Když jsem tu včera zmiňovala tamponové hovory, netušila jsem, že příroda je taková potvora a rozhodne se začít pracovat dvě minuty před začátkem naší ranní schůzky, když člověk ještě musí najít peněženku a mobil a kabát a všechny ostatní věci. Paráda.
V devět hodin, po assembly, jsme odjížděly minibusem do Bicester village, což je neuvěřitelně pošácké nákupní centrum mezi lány obilí, kam čínští turisté chodí utrácet sta tisíce za značkové doplňky, kosmetiku a kde co.
Ve zdejší luxusní kavárně jsme měly snídani (opravdu hóch snídaně) a jakási dáma, tuším ředitelka PR, nám povídala o provozu celé "vesnice".
Poté byla asi hodinka na nákupy, bohužel šála za dva a půl tisíce mě úplně nelákala.
Po večeři jsem se zašla podívat na auditions na zdejší "search for a star", tedy něco jako Downe House hledá talent, kde jsem jim zazpívala a šla zas zpátky do Housu.
Opět přeju Kačce vše nej, tentokrát k narozeninám! A to mi připomíná, že jsem otevřela první okénko svého obrázkového adventního kalendáře. Už se to blíží.