Včerejší večerní kaple byla docela pěkná, sbomistr zjistil, že u jedné z hymen je napsán diskant (to je takový strašně vysoký závěr), a se slovy "how often do you get to sing a descant in the chapel" nás utvrdil, že budeme muset na konci šplhat kamsi na a2. To se povedlo bravůrně, bylo to opravdu slavnostní, kaple se otřásala pod náporem sborového zpěvu, sbormistr očividně jásal, varhaník si tam improvizoval a ředitelka se nevěřícně dívala jedním očkem směrem k varhanům ve snaze pochopit, jestli to byl záměr, nebo jí jenom zešílela část učitelského týmu. No, bylo to v notách, tak to nešlo vynechat. A k tomu jsem za sbor dostala ocenění, které přikládám. 
V devět večer jsem od svého Secret Santy (tedy zprostředkovaně) dostala talíř s velkými čokoládovými sušenkami, minced pie a hrnek mléka (zbytky najdete na fotce). Nemůžu si stěžovat...
Ale k pondělku. Dnes ráno nastala velká chvíle, neboť jsme s Ester měly kraťoučkou řeč při celoškolní assembly, kde jsme zdejším dívkám povykládaly o České republice a sametové revoluci s drobným videem na konci. Snad už mi nikdo nebude tvrdit, že jsme Československo.Na designu jsem nakreslila (na počítači je kreslení vždy zkouška nervů) vánoční přáníčko se sovou a pomocí laseru jsme je vypálili na čtvrtku. Vypadá to ujdoucně. :)
Pólo už bohužel skončilo, takže mám dnes volný večer. Řekla jsem si, že mrknu na latinu, alespoň na kousíček. Haha, nějak jsem se podcenila, prošla jsem celou tu osmdesáti stránkovou učebnici a teď nevím, jestli jsem byla moc povrchní, nebo jestli mám jen tak dobrou paměť. Ještě sice zbývá pracovní sešit, ale do toho už se zas tolik nehrnu. Dárky už jsem pro zdejší nadílku zabalila, stromky už jsou tu skoro v každé místnosti a já asi zase půjdu poslouchat Rybovku.
Žádné komentáře:
Okomentovat