Ale zdravím opět svou kupu pravidelných čtenářů (tedy doslova kupu, a něco málo k tomu)!
Na Kepleru teď probíhá jedna z nejbáječnějších akcí, kde jsem letos našla spoustu přednášek, které budu muset oželet. Achich jo.
My jsme den začali přednáškou učitele angličtiny na celoškolní assembly o elektrické kytaře. Půl hodiny nám pouštěl ukázky všech mistrů tohoto nástroje a při velkém finiši své řeči náhle zmlkl a odběhl lovit do tašky poslední papír svého proslovu...Naštěstí našel a zachránil situaci.
V šest (hups do odpoledne) rychlá večeře a následně připravena i druhá. Po zkušenostech s "packed supper", což je směska sladkostí, po níž mi minule bylo trochu nevolno, jsem si udělala sendvič s tuňákem, který se osvědčil. Po příjezdu ke stájím začalo mírně pršákovat, takže jsme si rychle vzaly helmy, rukavice, bičíky a "mallets", tedy ty pálky, a vyrazily. Přiřazen mi byl Suzuki (vlastně ani nevím, jestli to by ten, či ta), což byl kůň naprosto ukázkový.
Oproti minule jsem mohla konečně nacválat bez velkych problémů, zatáčení bomba a zastavení z rychlosti opravdu rychlé (mírná redundance...). Občas brzdil ještě dřív, než s čím moje rovnováha počítala, ale vše jsme v pohodě zvládli.
Na začátku jsme procvičovaly odpaly, které se vylepšily i tím, že jsem pochopila, jak to má člověk držet, aby se strefil, díky čemuž mě ani tolik nebolelo zápěstí. Chvíli jsme tak lítaly za míčkem, no a pak hra. Jak to dopadlo, nevím. Ale zatím to byl nejlepší výkon z mé strany, ukazuje se, že pólo má i svá pravidla, takže třeba nemůžete křížit linii míčku nebo zastavit s koněm nad míčkem (ano, to by mi šlo).
Dále jsem zkoušela na dlouhé stěně přeskoky ve cvalu (tedy to, že kůň začne cválat jakoby na "druhou ruku" a musí změnit v běhu "nohosled"), což bylo príma.
Koně opravdu ťuti, jsou připraveni naprosto na vše. Ha. Snad až na nečekaný výpadek všech reflektorů uprostřed tahu na branku v plném tempu a desetiminutové postávání v naprosté tmě. Tak jsme si alespoň užily i Britský venkov při hvězdách.
Žádné komentáře:
Okomentovat