Možná mě na videu i najdete...

Své brownies počiny můžete prezentovat v komentářích, ale nyní rekapitulace včerejšího epického večera. Jak řekl Šachista: „Hlavně se tam neuposhuj,“ no, to jde dost těžko…

Po zkušenosti s Harrow jsem vyrazila trochu po sedmé, ale Eton měl asi rychlejší autobus a dorazil přesně. To ale nevadilo, protože na začátku je "konverzace před stoly". 

U toho našeho byla zajímavá skupinka. Naproti mně seděl hoch s červeným motýlkem, který měl podle svých slov metr devadesát pět, a vlevo druhý, který byl ještě vyšší. No a hned vedle mě seděl Ludo, při jakékoli zmínce tohoto jména jsem měla záhadnou potřebu začít se zakuckávat v nemalých návalech smíchu, ale tomu i nahrávalo oblečení. Tento Skot přišel v kiltu, zeleno-růžových pletených podkolenkách, černém svršku s dvěma řadami zlatých knoflíků a nařasené bílé „tie“ styl Jane Austenová. Fashion class numero uno ála bryndák mit pyžamo.

náš sympatický stůl

Večeře vynikající, po odpoledním brownies další čokoláda, tentokrát koláč a uvnitř ještě teplý tekoucí čokoládový krém, k tomu mint ice-cream, takže dohromady něco jako After-eight. Omnomnom. Konverzace mnohem, opakuji mnohem lepší než minule, Ludo se snažil porovnávat účast na reelingu v naší a jejich škole a při snaze spočítat procento účastníků z ročníku dospěl k „a lot“ a byl vyřízen. Hoch naproti se zas příjmením vtipně jmenoval Drinkall, čemuž zas tolik nedostál, ale jiní chlapci se už při příchodu vrhali na stolek s aperitivy, dokud jim nebylo řečeno, že pro každého je jen jedna sklenička, čímž pro ně smysl večera končil.

Po večeři přesun do sportovní haly na reeling, tanec s již zmíněným Willem byl na vydechnutí plic. Měl očividnou radost z části, kdy dívky dělají otočky, místo dvou otoček jsem tedy dělala čtyři (na každou dobu jednu), které on pokaždé uváděl slovy „twirl!“ a měl nesmírnou radost, zatímco sám stál vedle. Po otočkách byla část á la polka, kterou pojal stylem "letíme kupředu a předběhneme polovinu haly". Asi nějaký sportovní zapálenec.
V dalších tancích jsem značně tápala, ale vlastně i bez potuchy o tom, co děláte, jste schopni vše zvládnout, pokud váš partner ví, co dělat. Někdy jsem netušila vůbec, kdy jsou otočky, kdy je "set" a ke kterému klukovi z té celé řady mám jít. Naštěstí vás partner vždy dovede ke konkrétnímu protějšku, takže se o to nemusíte starat. Fergus k tomu ještě vždy přidal představení daného hocha, takže jsem poznala v průběhu písně asi dvacet kluků, jak jsme se postupně posouvali řadami. Nakonec ještě v Housu zbytek Downtonu, no prostě krásný večer, opravdu, jeden z nejkrásnějších.