Londýnský speciál - Chanel

Téra ve frontě

Počasí si zřejmě Bára odvezla s sebou, neboť Londýn se ode dneška halil do mlžných oparů a obloha byla zastřená šedými mračny. To byl jeden z důvodů, proč jsem dopoledne strávila v postýlce, odkud bylo počasí méně hrozivé a kde jsem sledovala seriály a všechny díly Stardancu.
Po obědě bylo ale jasné, že být doma až do pěti by byla nebetyčná nuda, takže jsem dala na radu Gillian a vydala se na Sloane Square, kde byla poslední den otevřená výstava Mademoiselle Privé. S matnou představou toho, co mě čeká, jsem se zařadila do fronty, která měla dle mého asi sedm set hlav, a to nepočítám lidi v areálu muzea. 
Po hodinovém popocházení jsem se konečně dostala dovnitř. Výstava obsahovala dvě hlavní části, šaty a diamanty. K tomu ještě nějaké to povídání o nejslavnějším parfému všech dob a obchůdek.
Nemyslím si, že délka fronty byla úměrná množství exponátů, ale i tak byly moc pěkné.
No a pak už jen cesta do obchodu pro ingredience na přípravu večeře a dobalení kufru.
Robin mě nakonec odvezl na metro a já jsem měla hodinu na to, abych dojela na Hammersmith.
Tam jsem trochu bloudila, neboť od autobusu jsem na metro šla jen jednou, a teď jsem musela vykonat cestu od metra k autobusu a ještě ve tmě, takže jsem netušila, kam jdu. Ale naštěstí je Londýn plný mapek a můj mobil také.
Nakonec jsem měla ještě čtvrt hodiny k dobru. Narozdíl ode mne Katherine, která je z Hong Kongu a jejíž angličina je dosti pochybná, autobus nestihla. Na dálnici už se nedalo vracet, takže jí bylo vzkázáno, že má zajet na Paddington, a počkat na vlak do Newbury. Být na jejím místě, tak by mě trefil šlak. Vlastně nevím, jestli už dorazila, nebo stále někde cestuje, chudák.
No snad brzo dorazí, my teď máme Downot Abbey v common roomu a příští týden nebudu na pokračování, protož je reeling.
A pro zaujaté, tedy Báru, mám sportovní část z nedělních Timesů...:)