Každá brambůrka má svůj čas

A máme tu čtvrtek, který tradičně začíná kaplí, kde nám zdejší učitelská grupa vypráví srdceryvné motivační příběhy, které se nás marně snaží probudit z ranní pospánkové apatie.
Dopoledne jsem měla volno, takže jsem se naučila na test na business z marketingu a probrala jsem fyziku za toto pololetí, neboť jsem se rozhodla, že se budu snažit matiku, fyziku, humanitka, češtinu a latinu (nebo co nejvíce z těchto pěti) dopsat ještě před Ježíškem, abych si ulehčila práci na svátky a mohla být po čtyřech měsících více se svou rodinkou.
Tedy ten test z businessu. Bylo na něj čtyřicet minut, celkem sedm otázek, některé za jeden, jiné za osm bodů (to už jsou minieseje). Moje spolužačka nemá asi tři otázky, jak si posléze stěžovala, ale byly to celkově značně divné úkoly. Odpovědi většinou spočívaly v tom, že zadaná spojení převedete do rozvité věty a snažíte se jednotlivá slova nahradit nějakými synonymy.
Zdejší tendence všechno uvádět v definice a tedy ku příkladu vědět, že "věrnost značce" je "míra náklonnosti spotřebitele ke specifickému produktu", je naprosto neuvěřitelná. Myslím, že samotná věrnost značce je daleko jasnější než jakékoli následné vysvětlování, ale to posuďte sami.
Po tomto mástr výkonu při testu jsme šly pracovat s Kizzy na "market research", což spočívalo v tom, že jsme v dešti pobíhaly po parkovišti a opisovaly značky aut, jejich barvy a země na SPZkách, zatímco se nám někteří procházející učitelé posmívali a jiní na nás vrhali takové pohledy, jako bychom plánovaly odcizit nejméně polovinu vozů a zbylým propíchat pneumatiky.
U večeře naši kuchařku, které kdysi bylo padesát a která nandá jeden brambor asi za tři minuty, poprvé vystřídal nějaký chlapík z kuchyně. Ten se s tím nepáral, všem nám nandal kus vepřového steaku a nazdar. Fronta zmizela než by se člověk nadál a naše kuchařka ji záhy zas vytvořila, když se vrátila k "poctivému" nandavání brambůrek.