Londýnský speciál - trocha mormonismu

Dnešní program se skládal z muzikálu a z toho ostatního. The Book of Mormon je představení dvě a půl hodiny dlouhé, v divadle kousek od Trafalgaru. Správně architekti budovy pochopili, že dámským záchodům je nutno obětovat přibližně stejný prostor jako celému foajé, a i tak tam byla fronta.
Ač jsme obě dvě měly šaty, vypadá to, že ostatní šli rovnou z práce, tedy někteří v obleku, jiní styl farmář. Většinou je ale v sále stejně zhasnuto, takže to nikoho nepobuřuje...
Muzikál byl opravdu dobrý, celkem vystupovalo asi patnáct mladíků v košilích, kteří ztvárňovali šiřitele mormonské víry, a pak tam bylo pár africky vypadajících lidiček, kteří představovali africké domorodce, jak jinak.
Hlavní postavy dvě: jeden mormonský misionář, hezký egoistický náboženský zanícenec, kterému se všechny plány hroutí, když zjistí, že jede lanařit lidi do Ugandy, druhý nerdovský méně fyzicky vypracovaný brýlatý ťunťa, který až příliš chrlí sexuální narážky a domyslí si prakticky polovinu celé víry, jen aby místní přesvědčil ke konverzi.
Společná taneční čísla velmi povedená, obzvláště step dělá velký dojem a hlavní ženská postava, domorodkyně, zpívala opravdu neuvěřitelně. Většina písní ale končí na tomtéž předvídatelném akordu, tedy taková typická fanfára na koci, což způsobí, že se vám většina z nich slije dohromady.
Nejvíce to celé těží z kontinuelní parodie a ironizace celé víry a z neustálých odkazů na to, jak je mormonismus vlastně podivný.
Celkově vzato, nikdo se s tím nepáře: sprostá slova, dosti drsné vtipy a africká vesnice, kde jsou lidi happy z toho, že mají AIDS. Pokud člověk tohle přijme, je to úžasná podívaná.
Nakonec romantická vycházka k Trafalgaru, který žije rugby stánky, dál kousek podél řeky a nasvícených památek a od osmi zápas v rugby o třetí místo. Chudák Argentina, má trochu smolíčka :(