Hlavně nezapomenout na British safety institut

Laura s Moe ještě v Londýně

Při pohledu z okna mě napadá hláška z jednoho českého filmu, která přirovnává přetrvávající atmosférický stav k jisté lidské potřebě. Přesně tak je to celý den, bohužel.  Celoškolní assembly to ale nijak nezměnilo, vyslechly jsme přednášku o tom, proč je dobré číst aodešly na vyučování. Marně jse hledala učebnu H (ve které jsem byla předchozí dva týdny…), až jsem konečně narazila na správné dveře. Naštěstí už jsem u fáze prezentace, jenom nevím, jak to zvládnu říkat jen podle bodů, a hlavně do pěti minut.

Před obědem jsem pokračovala ve svém čajíčkovém maratonu, tentokrát kamomila. 

to mírně žluté je to bílé (což dává naprostý smysl)

Oběd obnášel houbový krém, třešňový dezert a kuře s pórkem a horou pečené zeleniny (bylo tam cosi bílého škrobového, nějaký tuřín nebo bílá ředkev, což bylo supr).

co všechno tu neparkuje...

V designu jsme byly uříznout kus dřevěného břevna, na němž bude stát ona lampička, ale ještě musím chvíli pokračovat v obrušování. K tomu byla teoretická část hodiny zasvěcena bezpečnosti při výrobě, což znamenalo sto slidů, kde vám vysvětlovali, že produkt musí splňovat požadavky britského safety institutua musí být označen, že pracoviště musí splňovat požadavky safety institutu a musí být označeno a že spotřebitel musí splňovat požadavky safety…

Ve čtyři naštěstí hodina končila, takže hurá do deště. V přihrádce objeven další dopis od Báry (juchuchů), slohový masterpiece, všichni si tu myslí, že mi píše boyfriend…

No a večeře. Perníkový koláč a další zajímavé pochutiny rychle vystřídal kvap na zkoušku House Drama, což je tady velká akce. 

 

Každý House připravuje jedno muzikálové představení a náš ročník vše organizuje. To znamená, že holkytráví hodiny na zkouškách s chaotickým hemžením malých holčiček ve snaze naučit je choreografie a pořadí replik, zatímco nikdo nevěří, že by se to za dva týdny dalo dohromady. Prý se to ale vždycky stihne.