Snídaně začíná v krásných sedm třicet. Je ale nutné
přejít předtím v mrazu mezi Yorkem a Willisem, což je značně náročné,
jídlo ale, zdá se, tady vaří skvělé. Na výběr bylo ze spousty druhů cereálií a
ovoce, dále dva jogurty, ovesná kaše (resp. porridge), čistá, ale dala se
dochutit medem, rozinkami, banánem atd. A v neposlední řadě toasty a jakýsi
jahodový počin z listového těsta. Ňami, ňami. V devět nám slavnostně
představili další aktivity, kterých se budeme moci účastnit, jako book club,
speech and drama, community service a pak prazvláštní akci obnášející nespočet
druhů sportovního konání, do níž se pravděpodobně pustí Ester, jako člověk
zvyklý běhat šest kilometrů denně (odhaduji).
Kaple |
V Oxfordu jsme absolvovaly treasure hunt, tedy hledání
odpovědí na dotazník. Bohužel jsme nic nevyhrály, ale alespoň jsme proseděly
hodinu v Costa coffee. Na cestě zpátky na mě tvrdě doléhal fakt, že
přestože jsou zdejší holky fajn, znají se mezi sebou od jedenácti let, takže si
připadám absolutně mimo dění. Začalo se mi hrozně stýskat a nedařilo se mi
přijít na jiné myšlenky asi půl hodiny. Po večeři ve velké jídelně pro nižší
ročníky (opět bomba jídlo, jakási vařená zelenina, kterou jsem neznala, maso
s omáčkou, salát, nakládaná zelenina atd.) jsme byly uvedeny do medical
centra, kdyby nám něco náhodou bylo. Medical centrum je v polovině lesa,
takže s horečkou je nutno ujít túru.
V osm uvítání ve Willisu s cupcakey, poznala jsem
jakousi Lindley z Honkongu. V devět check-in v House roomu, tři
dorty pro nějakou dívku, která měla narozeniny (doteď netuším, kdo to byl) a
obdržení rozvrhu (tajně den předem). Internetovou session jsme nestihly, neboť
letadlo se včera zpozdilo a ráno byli too busy, takže stále nemáme připojení,
což vede k mírné datové deprivaci (nemůžu na Skype ani postovat na blogu,
takže píšu ve Wordu). Obdrženo oblečení na tělocvik v barvě…eutrofizovaného
močálu.
Zítra začnou mé agitace za sbor, největším trhákem je zde
očividně Caledonian Society (Cal-Soc), tedy akce, kdy sem navezou chlapce
z jiných škol na tancování skotských tanců. Olala. Kluci jsou tady zřejmě
priorita numero uno, prý i kuchaře tu vyhodili, protože „…the girls were
chasing him around the school for he was so handsome“. Ehm. Zakoupeny nové fancy papučky, které jsou
úžasně teplé.
Žádné komentáře:
Okomentovat