Horkou čokoládu jedině z oranžového kelímku

k obědu prazvláštní polévka, zeleninka a koláč s čokoládovým fondue

Dvě peřiny se v noci krásně vyhřály, takže moje krále-hodné pokrývky budu nadále využívat. Snídaně byla formou full English breakfast, párek, vejce a baked beans a slanina. Dopolední vyučování bylo rychle za námi, takže jsme mohly vyjet minibusem (s logem školy) do Londýna na další výstavu designu.
Ocitly jsme se v obří hale, kde bylo spousta instalací a stánků s variantami kohoutků, provedeními koupelen a křesel a výběrů kachlíků a povrchů na stěny.

prostě obří

vypuklé poličky

Systematickým postupem stylem had jsem obešla všechny stánky, než jsme ve čtvrt na šest odjely zpět.
Na konci jsem ještě zašla na přednášku o tom, co všechno ovlivňuje náš prožitek při jídle, což jsem si jako food-fanatik nemohla nechat ujít. Popisovali naše předsudky ohledně barev a jídla, zelenou spojujeme s kyselou a hnědou s hořkou apod. Ku příkladu sníme-li kopeček zmrzliny s bílého talíře, bude nám připadat sladší, než kdybychom jej snědli z talíře černého. Podobné vlivy mají i barvy lžiček, osvětlení (víno chutná jinak v červeném světle než v zeleném) a i stěn (proto šel McDonalds do zdravé zelené). Zároveň prý při modrém světle jíme nejméně (při dosažení stejné sytosti).
O tom vykládal šéfkuchař, designerka a výzkumník, a bylo to neuvěřitelné.

a světýlka...

Po shlédnutí svítící červené sprchy a barevných lampiček (ano, stačí, aby nějaký nábytek měnil barvu, a už se mi to líbí) jsme se znovu naskládaly do busíku. Cestou zastávka v již zmíněnémfastfoodu na večeři a pak hurá dom na moovie night (rugby ale není moje parketa, takže budu pokračovat v pročítání sešitů a dohánění) a marshmallownové brownies a cookies (jako by dneska nebylo jídla dost).