Doma je doma

Včerejší odpolední cesta byla něco naprosto vyčerpávajícího, což zapříčinilo absenci pravidelného příspěvku, ale zato je tu dnes double příspěvek. Ve středu jsem vstávala sice brzo, ale stejně jsme takovou časovou rezervu neměli, protože se pořád na někoho čekalo. V kostele jsme dvě hodiny zkoušely  a potom se došly převléct do sutan a dát si doughnuty (konečně nějaký odkaz na můj blog...).
Celá mše se povedla skvěle, obávám se, že druhé a třetí hlasy nemohly být vůbec slyšet, když zpívala i veřejnost, ale bylo to velmi majestátní, ještě s dechovým orchestrem a varhanami.
Taxíkm jsme poté přejely do Gatwicku, kde jsme se zbavily svých pětadvacetikilových kufrů, které jsme musely předtím vláčet přes celou letištní halu.
Při skenování příručních zavazadel jsem zapomněla vyndat notebook, takže můj kufr samozřejmě neprošel a musel být celý prohledán, abych tam náhodou neměla skládací zbrojní stanici. Bylo smutné dívat se na tu slečnu, jak pomalu vyndavá úplně vše, co jsem tam s takovou pečlivostí naskládala.
Když se dostala k fialové části plastu, což byla moje lampička, řekla jsem jí, aby na to byla opatrná, protože akrilik se lehce láme. Zpražila mě pohledem a dodala něco v tom smyslu, jako že je to její práce, tak snad asi ví, jak moc opatrně to má dělat. To jsem si oddechla, protože to skoro vypadalo, že kdybych jí to neřekla, tak by za tu bočnici vzala, a měla bych dvě bočnice...Její ostentativní stoickost mě naprosto vytáčela, ale zvládly jsme to, já to zas zabalila a mohly jsme pokračovat.
Let samotný trval dvě hodiny, přítomny byly značné turbulence a podivné vrzání při vzletu. Všichni ale zdrávi dorazili. Na kufry jsme pak zas čekaly asi sto let, ale v příletové hale jsem nakonec našla Báru a rodiče, což bylo naprosto úžasné.
No a dnes jsem si dopsala dvě čtvrtletky z matiky, první by měla být v pohodě, ve druhé jsem docela tápala, což mě mrzí, protože si nemyslím, že bych nebyla připravená, a takhle nad tím ještě strávím víkend v doufání, že si to v pondělí úspěšně opravím...Držte mi palečky.
Tímto je ale cestování úspěšně zakončeno, zbývá jen spousta učení přes svátky, ale i dárečky a sbor a všechno to hezké. Přeji tedy krásné Vánoce všem čtenářům!