čtvrtek 19. listopadu 2015

Bolení bříška

Když pomyslím na to, jak často se tu prezentuji jako prvotřídní nemotora, o pohádce "Jak jsem dnes zapnula na chodbě alarm", raději pomlčím.
Začínám být ale trochu nervózní, neboť jsem neznalec zdejších železnic, a představa, že moje první cesta zítra do Cambridge bude trvat tři hodiny a s přestupem v Londýně, je trochu ochromující. Výdej předplacených lístků by měl probíhat z automatu kdesi v Newbury a na ten mezižvejk v hlavním městě budu opět muset najít správné nástupiště v metru, neboť na té stanici je těch možností asi deset.
To ale až zítra, dnes byl pohodový den, ráno kaple a dopoledne volno. Takže jsem úspěšně dočetla sv. Kateřinu, čímž povinná četba odškrtnuta, a tím o jednu povinnost méně, i když toto je zrovna jedna z těch příjemnějších povinností.
Pak za mnou ještě přišla spolužačka z byznysu, která nepochopila polovinu otázek, takže jsem jí je musela všechny vysvětlit a říct, co o nich má napsat. Ale to už byl obídek. 
večeře
Oběd byl ve stylu mezinárodní kuchyně, takže jsem měla po dlouhé době kysané zelí. Po obědě se mi z nějakého záhadného důvodu udělalo zle (a z toho v žádném případě neviním to zelí), takže jsem se rozhodla zvolit taktiku "na jídlo aplikovat další jídlo" a doufala, že pozření jablka pomůže. Naštěstí jsem se nevydala ve stopách Sněhurky a po asi dvou hodinách se to zlepšilo. To byla velká úleva, protože pokud bych tady po nich chtěla Underberga, tak mi asi dají přednášku o zdejší "alcohol policy" a lístek Praha direkt.
Zítra mám dopoledne zas volno, ale bude od půl jedenácté v kapli confirmation, taže máme celé dopoledne zkoušku se sborem. Zpíváme Messe Basse, kterou ovládáme jen sporadicky, tedy většinou jen záverečné tři noty.
Večer jsem si trochu předbalila (kufr je podezřele prázdný) a z jídelny odnesla ingredience na přípravu šunkovo-sýrového a pestového sendviče s jablkem (tedy to je zvlášť) na zítřejší oběd. Je sice možnost nechat si objednat balený oběd, ale známe známe, pesto je určitě větší šmakuláda než megahouska s ramou.
Recepčním se to ale zdálo málo, a tak mě ještě blahoskloně zásobovaly menším pytlem gluten-free, dairy-free a organic sušenek (tzn. že je tam jen vzduch a cukr), které tu mají pro intolerantní strávníky. Tak snad se bude můj trávicí systém zítra cítit o něco lépe.

Žádné komentáře:

Okomentovat